Losna nebo Mažňák aneb hledání nejmenšího zla po česku

Mnozí se mě ptají, co se to u nás ve straně a společnosti vlastně děje. A protože se v médiích jen těžko říká celý názor, volím tuto, pro mě neobvyklou formu.  Do televize řeknu deset vět a ve vysílání jsou dvě. Nevím, jestli je to záměr, ale když těch osm vět vynecháte, tak to vážně dává většinou jiný smysl, než který jsem chtěl prezentovat. A pak někdo začne komentovat ty vaše dvě věty svými deseti, aby z toho byly nakonec dvě věty proti dvěma. Výsledkem je „virtuální mediální realita“ po česku. Dobré zprávy jsou zakázány, naopak vítaný je nějaký střet či kauza.

Tak jestli dovolíte… Vám, kteří máte zájem, tímto způsobem sdělím pár svých postřehů a názorů. Nebyla to ČSSD, která zapříčinila stávající situaci. Pravicová vláda skončila skandálem, který nemá obdoby. A buď je vše to, co říká policie a státní zástupce pravda, anebo má pravdu pan Nečas s tím, že se jedná o puč. I když o jeho tvrzeních silně pochybuji, tak i kdybych tomu uvěřil, znamená to směrem k němu jedno jediné - špatně vládli a dopustili, že se něco takového u nás může stát. Takže, ať tak či tak, jediné, v co mohl tento stav vyústit, byla jeho rezignace a s ní i pád jeho vlády. Teď je důležité, aby se celá věc došetřila a bylo jasné, kde je pravda.

Po pádu Petra Nečase nastupuje na scénu nově zvolený prezident Miloš Zeman. Politik s jasnými názory, který velkou část svojí volební kampaně postavil na odporu proti pravicové vládě. Nedovedu si představit, jak Miloš Zeman jmenuje ministrem financí pana Kalouska po tom, co jsem v závěru jeho kampaně všude viděl slogan: „Kdo nechce Kalouska, volí Zemana!" A taky si nedovedu představit, že TOP 09 jde do vlády bez svého hlavního stratéga.  Bylo totiž naprosto naivní a neprozřetelné společně s přímou volbou prezidenta nenastavit před jejím uskutečněním nová jasná a Ústavou ČR  daná pravidla. Velmi dobře si pamatuji, jak na rizika spojená s přímou volbou upozorňoval doktor Rychetský ještě v době, kdy je bylo možné nastavit. Nestalo se a teď se mnozí diví, že nejsilnější politická figura ve státě hledá nové mantinely pro svoji činnost. Mě to vůbec nepřekvapuje. Dalo se to jednoduše čekat. Pokud chtěl někdo vytvořit přímo voleného prezidenta, který bude pouze klást věnce, měl to tak napsat do Ústavy ČR před tím, než volbu spustil. Když byl Miloš Zeman na našem sjezdu, neviděl jsem tam žádného antizemanovce. Viděl jsem sál, který tleskal ve stoje, a který s potleskem ne a ne přestat. Podobný potlesk měl ještě Valtr Komárek, člověk, kterého jsem si velmi vážil, a kterého jsem miloval. Miloval jsem ho pro jeho povahu, pro jeho lidskost a člověčenství v pravém slova smyslu.  A ač byl již stár a nemocen, měl stále mladou a krásnou duši. A byl to i Valtr Komárek, kdo podporoval zvolení Miloše Zemana na Pražský hrad.

Tak, jak to já cítím, nechce ČSSD bojovat s prezidentem, pokud se on nerozhodne bojovat s námi. Jiná situace je se SPOZ.  Tato strana je naším politickým soupeřem, se kterým budeme svádět souboj o levicového voliče. Úvahy o nějakých předvolebních koalicích s touto stranou, které občas někde prosakují, považuji za naprostou hloupost a ten, kdo by je u nás navrhoval, to s naší stranou nemyslí dobře. Jak máme tedy teď postupovat - Losna nebo Mažňák? Kalousek nebo Zeman? Proti pravici, a nebo radši proti všem, podle známého románu? A co takhle zkusit nový pohled a zkusit si říct, že ne proti tomu či onomu, ale pro něco a pro někoho?  Já říkám jasně: Pro naši zemi a lidi, kteří v ní žijí!

Utápíme se v hádkách, v útocích a protiútocích a zapomínáme, že kolem nás je svět, který nepočká. Nemáme nikde jinde jinou zemi a nikdo na nás jinde nečeká s otevřenou náručí. Pokud si neuvědomíme, že máme všichni stejný zájem, a tím je rozvoj našeho domova a naší země, tak se nikam neposuneme. A to málo, co tady ještě vyrábíme, rádi vyrobí v Číně, Turecku, nebo třeba ve Vietnamu. Lidé mimo politiku mají jasno. Když s nimi mluvím, doporučují mi zavést i v politice zdravý rozum. Ptají se, jestli bude víc práce, jestli nezavřeme nemocnici, jestli bude dost míst ve školce pro jejich děti. Taky se ptají, jestli je začne stát, který si platí, konečně chránit - například před exekutory nebo prodejci potravin, kteří se rozhodli na úkor zdraví lidí prodávat šmejd. Taky mi říkají, že toho už mají dost, že je ty diskuse „o ničem“ nebaví, že chtějí výsledky, a že politici jsou od toho, aby je zajistili. A pokud ne, tak je potřeba je prostě vyměnit. Lidé ztrácejí důvěru v politický systém, ztrácejí důvěru v politiku jako takovou. Ty takzvané „kamenné politické strany“ mají ještě chvilku času na to, aby s tím něco udělaly. Tím "něco" nemyslím několik dalších měsíců trvající „vášnivé“ debaty ve Sněmovně PČR. A pokud se nepohnou z místa, budou mít problémy. Jejich hlasy začnou pomalu přebírat noví „věrozvěsti“. Přinesou nová, krásná a jednoduchá řešení. Historie nás však učí, jak taková jednoduchá řešení nefungovala a většinou končila dobou temna plnou hrůz.

Nejsem frenetickým obdivovatelem Rusnokovy vlády. To, co předvedl pan ministr kultury při jmenování, pak odvolání a následně znovujmenování ředitele ND, byl čirý a neomluvitelný amatérismus. Stejně tak bude ještě muset pan ministr Žák vysvětlit, jestli odchody lidí z Českých drah bylo opravdu nezbytné realizovat v takovém spěchu. I když ve společnosti, která vyhazuje na dlažbu stovky lidí v ČD Cargo, aby na druhé straně vyplácela řediteli dvanáctimiliónový platinový padák, nebude asi všechno v pořádku. Stávající ministři nežijí ve vzduchoprázdnu a budou muset své kroky pečlivě vysvětlovat, a také si za ně dnes, ale třeba i za pět let, ručit. Beru tuto vládu prostě a jenom jako politickou realitu. Na druhou stranu je také poctivé říci, že se nám s touto vládou jedná lépe než s tou předešlou. Témata, která se táhla roky, se najednou vyřešila na úrovni vlády velmi rychle. Například dohodu o podpoře regionální železniční dopravy jsme uzavřeli během jedné schůzky. Nejsem naivní a je mi jasné, že veškerá tato snaha může narazit v Parlamentu ČR. Uklidňuje mě ale pocit, že to, co jsme mohli odpracovat, jsme odpracovali. Nejsem autorem návrhu usnesení Asociace krajů ČR pro podporu Rusnokovy vlády a také si nemyslím, že přesvědčím nějakého poslance, aby hlasoval jinak, než původně zamýšlel. Po poradě se svými kolegy v krajské radě ale tento návrh podpořím.

Naší preferovanou variantou však i nadále zůstávají předčasné volby. Pokud k nim rychle nedospějeme, čeká nás pravděpodobně dlouhá politická krize s vládou vládnoucí v demisi.  Předseda TOP 09 nedávno prohlásil, že pokud získá Rusnokova vláda důvěru, budou okamžitě hlasovat pro rozpuštění Sněmovny PČR. Tak proč mu tu radost nedopřát? Ale jednou už to samé stanovisko deklarovali, a pak přestalo platit. Rusnokova vláda totiž může získat důvěru pouze zradou některých poslanců z pravicové 101. Pokud těchto 101 odhodlaných poslanců opravdu existuje, nemá Rusnok žádnou šanci uspět. Pokud ale tato 101 již fakticky neexistuje, nemá šanci ani paní Němcová pro svůj pokus. A pokud by snad takový pokus dostala, dá se očekávat licitace o jménech některých ministrů - viz výše.

Ať se na tuto „politickou bramboračku“ podívám z kterékoliv strany, bude vždy na tahu pan prezident. A pokud mu chtějí pravicové strany „sebrat vařečku“, stačí rozpustit Sněmovnu PČR a uspořádat nové volby. Naše hlasy jsou při tomto řešení k dispozici a je úplně jedno, jestli předtím podpoříme nebo nepodpoříme Rusnokovu vládu. I kdyby důvěru získala, je ideální, aby v takovém případě vládla do předčasných voleb, tedy někdy do přelomu roku. Tahle zem potřebuje stabilitu. To, co nepotřebuje, je dalších nejméně  deset měsíců dohadů v Parlamentu ČR a další a další virtuální reality.