Ecce rozpočet

Navýšení rozpočtu dopravy o 4 miliardy je krok správným směrem. Určitě to není hodně. Podívá-li se člověk na stav našich silnic, je to spíš kapka v moři. Rozhodně to na jejich údržbu nestačí a postavili bychom za to, pokud bůh dá, tak 3 kilometry dálnice. Na straně druhé je mnoho podivného v celém financování naší dopravy. Jezdíme po dálnicích, které jsou díky naddimenzovaným tunelům a zbytečným nadjezdům jedny z nejdražších od Pamíru až po Andy. Roztomilí manažeři státních drah mají platy, že by jim mohl závidět leckterý ministr a způsoby, jakými jsou přidělovány veřejné zakázky, vzbuzují přinejmenším pochyby. Když k tomu připočteme neschopnost úředníků ministerstva čerpat neopakovatelné evropské dotace, je v celku zřejmé, že k dobrému hospodáři má ministerstvo dopravy hodně daleko.

Před ministrem dopravy stojí dnes nelehký úkol. Chtěl navíc 11 miliard a dostal 4. Právě proto by měl, i s tímto nedostatečným navýšením peněz, nakládat velmi obezřetně. Měl by se zasadit o vyčerpání evropských dotací. Měl by racionalizovat celou strukturu resortu. Měl by se oprostit od dosazování spřátelených lidí na lukrativní posty. Měl by celý úřad zřetelně odpolitizovat a vést diskusi o prioritách s odbornou, ale i laickou veřejností. Pavel Dobeš je v čele úřadu jen velmi krátce a bylo by velmi laciné ho v tuto chvíli kritizovat, protože není zcela zřejmé, jakým směrem se vydá. Pravdou však je, že personální kroky, které již stačil učinit, vzbuzují obavy a rozpaky.

Jako představitel konstruktivní opozice mohu panu ministrovi slíbit, že budeme důsledně kontrolovat jeho nakládání a hospodaření s přidělenými penězi. Ty musí sloužit k oživení naší ekonomiky, právě tak, jak to je obvyklé na západ od našich hranic. Kritika ho nemine, když se nebudou čerpat evropské peníze nebo když podlehne lobbystickým tlakům či vyhlásí netransparentní tendry. Přivítáme jakoukoli odbornou a věcnou diskusi. Na dialog jsme připraveni.