Ačkoli historici datují vznik pošty do starověku, zásadním mezníkem rozvoje těchto služeb bylo 18. století. I v českých zemích byl tehdy vydán první poštovní řád a lexikon obsahující úplný seznam poštovních stanic. Díky rozvoji se pošta stala postupem let velmi významným obchodním prostředkem a společně s dalšími službami v oblasti logistiky je i dnes jedním z důležitých segmentů hospodářství.
To dokládají i statistiky. Česká pošta vykázala jen za loňský rok tržby v hodnotě 19,5 miliardy korun, zaměstnává aktuálně přes 32 000 lidí a provozuje síť s více než třemi tisícovkami poboček. Pošta však plní i další úlohy, které není možné vyjádřit jen jako čistě účetní položku. Slouží například jako společenské místo pro vzájemné setkávání. Významnost je v neposlední řadě patrná i z urbanistického hlediska. Budova pošty, stejně jako například kostel či radnice, je nepřehlédnutelným architektonickým prvkem prakticky každého města. Pošta tak ve své základní podobě splňuje všechna kritéria veřejnoprávní instituce.
Všechny obory v jedenadvacátém století proměnila digitalizace, liberalizace a konkurenční boj. To se pochopitelně výrazně promítlo i do poskytování poštovních služeb. Pošty všude ve světě přišly s novými strategiemi a plány, snaží se čelit současným výzvám a o své místo na slunci tvrdě bojují. Česká pošta není dnes moderní organizací, která by se orientovala na zákazníka. Zaspala a je o mnoho kroků pozadu. Zkostnatěla, zapouzdřila se a přestala se vyvíjet. Již několik let podnik nemá jasnou a srozumitelnou koncepci, chybí nové vize a směr. Právě takové zadání dostal i nový management České pošty. Pověřil jej tak její vlastník, tedy současná vláda. Ty předchozí bohužel žádné podobné kroky směrem ke správě státního podniku neudělaly...
Důležité je zachovat dostupnost a síť poboček v rozsahu požadovaném vládou. Zároveň je potřebná jejich modernizace, tak aby odpovídaly světovým standardům. Ruku v ruce s tím se musí zvýšit komfort a zlepšit kvalita služeb pro veřejnost například úpravou otevírací doby. Na druhé straně je nutná i legislativní úprava. Poštovní zákon musí zajistit garance státu na financování čistých nákladů univerzální veřejné služby. Pošta by se měla zároveň stát hlavním partnerem státu pro komunikaci s občanem. Například při volbách, sčítání lidu, maturitách, dluhopisových emisích, účtenkové loterii, atd. V oblasti centralizace ICT státu pak musí pošta rozšířit portofólio svých služeb. Nabízí se například řízení chodu datových center, poskytovaní jednotných technologických řešení samosprávným orgánům, případně administrace centrálních nákupů. V neposlední řadě by mělo být cílem pošty získat i významný podíl na trhu v oblasti finančních a pojišťovacích služeb.
Název pošta pochází údajně z latinského slova positus. Ve starověku se tak prý označovalo místo pro výměnu koní. S jistou mírou nadsázky tak lze říci, že se pošta historickým obloukem dostala etymologicky zpět ke svému původnímu významu. Bez nových a kvalitněji poskytovaných služeb, které budou fungovat jako „čerstvé koňské spřežení“, se totiž ani v jedenadvacátém století vůbec nikam dál nedostane.
