De lege ferenda

Když se řekne slovo přestupek, představí si většina z nás přestupek dopravní. Pravdou však je, že přestupkem je více než stovka protiprávních jednání, která jsou v odborné terminologii označována jako „drobná či bagatelní kriminalita“. Jsou to mimo jiné hospodské rvačky, podvody, zpronevěra, krádeže, domácí násilí, urážky, pomluvy, stalking, vydírání, výtržnictví, etc.  

Tyto takzvané méně závažné delikty tvoří většinu kriminality, která postihuje občany. Často se bohužel stává, že jejich pachatelé vyváznou bez jakékoli sankce, i když např. opakovaně usedají za volant přes zákaz řízení, navíc často zfetovaní a jako bonus se rozhodnou ujíždět ulicemi před policií. Veškeré kriminologické studie potvrzují (a dokládají to následně i statistiky), že právě přestupky jsou předpolím pro páchání daleko závažnějších trestných činů. Právě z tohoto důvodu jsme společně s ministryní spravedlnosti připravili novelu zákona, která zavádí vyšší pokuty za opakované spáchání přestupků proti majetku, občanskému soužití a veřejnému pořádku. Přísnější tresty by tak dopadly například na ty, kteří se opakovaně dopouští drobných krádeží, méně závažných ublížení na zdraví, soustavně ruší noční klid, či periodicky znečišťují veřejná prostranství.

K tomu, aby se tato úprava projevila pozitivně v našem každodenním životě, jsou nezbytně nutné dva předpoklady. Tím prvním je důsledná práce policie. Zákony musí platit opět pro všechny stejně a policie již dostala jednoznačné zadání postupovat razantně proti jakémukoli jejich porušování. Věřím, že již všichni členové sboru také pochopili, že skončila doba, kdy bylo lepší se, ať již z jakéhokoli důvodu, „raději otočit a dělat, že tam nejsou“.

Druhým předpokladem je zavedení centrální evidence přestupků. Ty se v současné době evidují jen pro vnitřní potřebu jednotlivých správních úřadů. V praxi to přináší nemalé komplikace. Při řešení krádeže za tisíc korun totiž vůbec nikdo například nezjistí, že stejný pachatel totéž učinil v deseti jiných městech republiky. Úředníci ani policisté se nedozvědí, že ten, kdo ukradl tři slepice, totéž učinil několikrát tam, kde předtím bydlel. Chybí přesné údaje při vyšetřování extremismu i diváckého násilí. Správní orgány vzájemně nesdílejí údaje a tak může pachatel, který pravidelně odjíždí od různých čerpacích stanic bez zaplacení, vypadat při řešení přestupku jako člověk, který tak učinil poprvé. Obdobně je možné opakovaně týrat zvířata, pytlačit, či porušovat živnostenský zákon.

Recidiva je v trestním řízení vždy přitěžující okolností. Totéž platí pochopitelně i pro řešení přestupků. Správní orgán však o dříve spáchaných přečinech musí nejprve vědět. To je však vzhledem k neexistenci centrální evidence prakticky nemožné. Ve výsledku se tak sankce za tzv. bagatelní přečiny řeší nahodile, každý správní obvod postupuje jinak a k pachatelům se tak nepřistupuje v souladu se zásadou rovnosti a požadavkem náležitého zjištění stavu věci. Jinými slovy ne vždy a ne každému se měří stejným metrem.

Cílem všech navrhovaných opatření není, jak se mnozí kritici domnívají, bič na chudé či tzv. nepřizpůsobivé. Nejvíce přestupků jde podle statistiků na vrub tzv. většinové populace. Nikdo také nechce za opakovanou krádež chleba tuhý žalář, jako v případě Jeana Valjeana. Stejně tak nejde o plošnou kriminalizaci přestupků, jak se někteří mylně domnívají. Všechny úřady, městská i státní policie pro své potřeby již nějaké databáze vedou. Jde jen o jejich centralizaci a možnost sdílení informací. Díky tomu bude možné poprvé přesně vyčíslit, jak často, případně nakolik opakovaně, kde a kdo jednotlivé přestupky páchá. Na základě těchto dat bude následně možné korektně a přesně definovat i to, kdy je potřebná a nutná zvýšená represe.

Moderní společnost, její právní systém a řád, je postavena na základě důvěry. Každý občan musí mít důvěru v elementární spravedlnost. Musí vědět, že orgány veřejné moci pracují transparentně a spolehlivě. Musí mít pocit bezpečí, které garantuje stát, jako arbitr při řešení veškerých křivd a sporů. Dosavadní způsob vyšetřování tzv. bagatelních trestných činů (výše bylo řečeno, že představují většinu kriminality) a zejména jejich postih tuto důvěru významně podlamuje.