Chceme moderní policii nebo skanzen?

Skimmer, botnet, malwar, phishing, hacker, spam. Slova ze slovníku kyberkriminality stále více pronikají i do naší běžné mluvy. Částky, které se točí v tomto „byznysu“ představují dnes podle odborných odhadů sumu vyšší než to, co utrží kolumbijská narkomafie. Posílení týmu policejních IT expertů, kteří se boji s touto novodobou hydrou věnují, tak rozhodně patří mezi priority.

Česká policie v potírání informační kriminality bohužel zaspala. Chybí nejen technologie, ale i odborníci, kteří by zvládli vést nový typ vyšetřování. Policie nemá znalce a techniky, kteří dokážou zmapovat historii počítače, chybí i analytici, kteří průběžně monitorují a vyhodnocují nebezpečné jevy na internetu a sociálních sítích. To je na pováženou, protože ve světě se každý den stane obětí nějakého druhu kybernetické kriminality zhruba milion lidí. Odhady pak hovoří o tom, že oběti kvůli této činnosti přijdou ročně na světě o 300 miliard eur. I u nás se dramaticky zvýšil počet počítačových deliktů a ve statistikách již zaujímá druhé místo. Oproti roku 2011 se například zdvojnásobil počet firem, které se staly obětí kybernetické kriminality. V některých případech se jednalo dokonce o škody přesahující stovky miliónů korun. Více než polovina českých firem v průzkumu pak uvedla, že za poslední dva roky začala počítačovou kriminalitu více vnímat.
Počítače ve své podstatě neumožňují páchat nový typ trestné činnosti. Moderní technologie jen poskytují nové způsoby pro páchání už známých trestných činů jako je krádež, zneužití cizí věci, vydírání, sabotáž, špionáž... Zajišťování elektronických stop se celkem logicky liší od klasického vyšetřování těchto trestných činů. Ten, kdo sleduje seriály z policejního prostředí, ví o čem je řeč. Sledování pomocí internetu, pronikání do zašifrovaných sítí a důkazy v emailech i computerové paměti jsou denní rutinou tamních kriminalistů. Oprostíme-li se od filmové nadsázky, je stále více zřejmé, že informační technologie a jejich dokonalé využití jsou pro práci policie nezbytné.

Na drahé IT experty ze soukromé sféry, jejichž výplata dosahuje i stotisícové hranice, nemá policie dostatek finančních prostředků. Hledání a vychování specialistů bude proto probíhat primárně v interních zdrojích. Detektivem pro boj s počítačovou kriminalitou se (po vyškolení) tak může stát i řadový policista, který si ve volném čase hraje rád s computerem. Podle průzkumu uvnitř policie by se tým kyberdetektivů měl během následujících tří let zdvojnásobit. To znamená, že by bylo potřeba „vycvičit“ přibližně dvě stovky těchto specialistů. Výsledkem by v konečném důsledku bylo zkvalitnění práce všech druhů vyšetřování. Jejich práce by totiž nekončila jen u nalezení internetového podvodníka a hackera prolamujícího hesla k účtům. Pátrat by mohli po extremistech na sociálních sítích nebo po elektronických stopách, které zanechávají podezřelí ze závažné hospodářské kriminality.

Všichni bychom rádi moderní a především funkční policii. Jen na její dovybavení technologiemi a odborníky bude dozajista potřeba nemalých finančních prostředků. Pokud tak neučiníme, mohlo by se totiž snadno stát, že se naše policie promění v jakýsi pomyslný skanzen. Návštěvníci a turisté by si tam mohli například vyzkoušet plně funkční psací stroj, případně si ho svým 128GB Wi-Fi Cell iPadem i vyfotit...

Námitka, že navýšení finančních prostředků není možné (například z důvodu nezbytného šetření:-), je v této optice zcela irelevantní. Policie po letech škrtů peníze navíc ke své práci prostě nezbytně potřebuje. Bez nich se nemohou dostavit ani žádané výsledky. Tedy odhalení pachatelů a zajištění dostatečných důkazů k tomu, aby mohly být jejich činy spravedlivě souzeny. Lupou a psacím strojem by elektronické stopy totiž nezjistil ani proslulý Sherlock Holmes.