Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co se to vlastně v Evropě děje?

29. 07. 2015 19:40:28
Evropa spolu s migrační krizí zažívá horké chvilky. To, co se však dnes v Evropě děje, není nic nepředvídatelného. Po pádu nebo destabilizaci některých režimů jsme svědky vleklých občanských válek v Libyi, Sýrii, Iráku atd.

Vedle lidí vyhnaných těmito konflikty pokračuje i migrace z chudých a mnohdy nefunkčních států Afriky. Někteří utíkají před válkou, druzí jen hledají lepší život. Mnohdy právě v Evropě. Nestojíme před fenoménem, který odezní. Jsme pravděpodobně na prahu dalšího stěhování národů. Když k tomu ještě přičteme například nárůst populace v povodí Nilu, lze předvídat, že snaha lidí nacházet nový domov bude v následujících letech pokračovat. A Evropa bude přirozeně cílem mnoha z nich.
Dnes jsme v Evropě svědky nárůstu počtu příchozích. A nejsou to jen lidé ze zemí, které jsem vyjmenoval. V záchytech na území ČR za poslední dva měsíce je 29 národností. V souvislosti s migrační vlnou se mluví o Řecku a Itálii. Ještě větší problém je ale v Maďarsku a třeba Německo čeká do konce roku téměř 400 tisíc dalších příchozích, Rakousko 70 tisíc. Obě země už dnes mají s migrací obrovské problémy, čemuž se nelze divit – 60 % současných migrantů jsou totiž migranti ekonomičtí, tedy lidé, kteří na azyl nemají právo, a správně bychom je měli vrátit zpět do země původu. Z těchto 60 % nelegálně příchozích se však evropským zemím daří vracet zpět jen 39 %. Návratová politika EU není v současné době úspěšná.


Registrace migrantů
Další, co selhává, je registrace migrantů. Lidé, kteří přicházejí na území schengenského prostoru nelegálně, mají být registrováni, mají se jim sejmout otisky a mají být zaregistrováni do celoevropské databáze. To se však mnohdy neděje a přes Itálii, Řecko a Maďarsko se do Evropy doslova valí lidé bez jakékoliv registrace a prověření. Jen do Maďarska přichází každý den 1500 migrantů, přitom zpátky do Srbska se z toho Maďarům daří vracet jen 10 z nich. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný.
Mnohdy se mě lidé ptají, proč zachycujeme migranty na našem území, když téměř všichni míří jinam než k nám. Ano, mají pravdu. V ČR požádala za poslední období o azyl jen jedna rodina a pár jednotlivců. Téměř 99 % všech zachycených míří do Německa. Zachycovat je však musíme už jen proto, že vstupem a pobytem porušují zákon a my máme závazky vůči našim partnerům. Pouze pokud nelegální migranty zachytíme, máme šanci je vrátit do země, kde byli registrováni, případně do země, ze které překročili naši hranici. Pokud je migrant registrován nebo pokud dokážeme, odkud přišel, máme právo ho do této země na základě evropského práva vrátit. Výjimkou je Řecko, které nemá funkční azylový systém a už dva roky se do něj migranti nevrací. Pokud je však migrant zachycen třeba v Německu a je prokazatelné, že přišel od nás, Němci nám ho na základě stejné právní úpravy vrací. My pak složitě zjišťujeme, odkud tento člověk přišel, a on zůstává na našem území. Jen tak na okraj, za noc na středu 29. července 2015 jsme zachytili 39 migrantů, z toho 13 dětí. Minulé vlády však snížily naše kapacity pro migranty na 20 % původního stavu. Dnes musíme velmi rychle reagovat a zajistit otevření dodatečného množství kapacit. Do konce roku počítáme s navýšením kapacity na 1200 míst. Další možností už je pouze nechat migranty na ulici nebo na nádražích. To ale není řešení a ani to není možné.


A co vlastně s tím?
Dnes řešíme důsledky neexistence dobré migrační politiky EU z minulých let. Některé nápady na řešení, které teď slýchám, jsou úsměvné. Zaznívají např. názory, že je třeba vyslat armádu na hranici, uzavřít hranice, vystoupit z EU atd. Na to se musím ptát: Armádu na hranice? A jakou? Po výbuchu ve Vrběticích jsme od armády dostali 400 vojáků na pomoc se střežením areálu. Nyní je přiděleno na tuto činnost už jen 300 vojáků, a i tak jsme tímto opatřením vyčerpali rezervy naší armády. Armáda má podstav a nemá kapacitu na obsazení hranice. V rámci EU můžeme znovu zavést kontrolu hranice na šest měsíců, a pokud to uděláme my, udělají to vůči našim občanům i okolní státy. Ještě mám v živé paměti kontroly na hranicích naší bývalé socialistické země. Se samopaly, vojáky a psy. Nevím, co by nám toto opatření přineslo. Stejně tak vystoupení z EU by nám také nepřineslo nic pozitivního.
Vstupem do EU jsme se vzdali vlastních historických hranic. Mimo Schengen nám zbyl vstup přes letiště. Ochranu našich nových hranic tak převzali naši partneři na hranicích EU. Tedy Maďaři, Slováci, ale třeba i Řekové a Italové. Naše hranice už není na Rozvadově, ale je třeba na moři u Itálie. Musíme proto dotlačit naše partnery, aby ochranu svých, de facto ale už i našich hranic brali vážněji. Pokud chtějí Itálie s Řeckem solidaritu, musí si plnit svoje povinnosti. Moře přinášelo po léta těmto státům výhody třeba v podobě turistiky nebo rybolovu. Neznamená to ale, že v době, kdy přináší i problémy v podobě migračních cest, si tyto země přestanou plnit svoje povinnosti. Solidarita bez podmínek, bez plnění povinnosti pro všechny prostě nemůže fungovat. Jsme připraveni pomoci, a to klidně i vysláním našich lidí na jejich území. Možná, že součástí řešení problému migrace může být federalizace ostrahy schengenských hranic podobně, jako to už několik let funguje v Kosovu. V rámci mise EULEX funguje v Kosovu mezinárodní policejní sbor, kde slouží i naši policisté. Naši lidé slouží například i v Chorvatsku. Další, co je nezbytné udělat, je uzavřít smlouvy se zeměmi, které si v rámci návratové politiky nepřebírají zpět své občany. Do mnohých z nich už EU mnoho let posílá finanční pomoc. Pokud máme pomáhat i nadále, je nutné, aby se partneři na druhé straně začali chovat odpovědně.
Musíme prostě brát svoji ochranu a obranu vážně. Pomáhejme těm, kteří to potřebují, ale vzkažme těm, kteří zde nemají nárok být, že budou vráceni. Nakonec chci zmínit ještě další oblast, na kterou se občas zapomíná, a to možnou migrační vlnu z Ukrajiny. I tam se válčí a dnes je na Ukrajině 1,4 mil. vnitřních běženců. Svět se změnil, mění se i dále a my musíme reagovat rychle a efektivně.

Autor: Milan Chovanec | středa 29.7.2015 19:40 | karma článku: 25.16 | přečteno: 4138x

Další články blogera

Milan Chovanec

Kdo drží „černého Petra“

Jsme prý ve střední Evropě málo solidární a zasloužíme za to trest. Právě tato slova (pokolikáté už) opět zaznívají od některých evropských kolegů, tentokrát od rakouského ministra obrany Hanse Petera Doskozila.

29.2.2016 v 13:27 | Karma článku: 36.86 | Přečteno: 2258 | Diskuse

Milan Chovanec

Požár lesa prý neuhasíme tím, že si do vlastního odneseme hořící strom

Zdánlivě nekončící příliv migrantů míří na starý kontinent na přeplněných pašeráckých lodích. Ty se navíc často potopí. Otázka uprchlíků se stala jedním z hlavních evropských témat.

18.6.2015 v 14:36 | Karma článku: 44.45 | Přečteno: 7490 | Diskuse

Milan Chovanec

Odměňování úředníků není gordický uzel

Po mnoha letech odkládání a lavírování vstoupil v platnost služební zákon. Norma možná není zcela dokonalá, ale vznikla jako kompromis napříč politickým spektrem a přináší poprvé v našich novodobých dějinách do státního aparátu jednotný systém, důraz na odbornost a v neposlední řadě i kariérní řád. S ním je pupeční šňůrou spojeno odměňování úředníků.

14.4.2015 v 12:38 | Karma článku: 10.97 | Přečteno: 777 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Bidet jako běžná součást koupelny

Pravidelné osprchování a důkladná čistota jsou základem toho, aby člověk ostatním voněl, protože ani sebelepší parfém nezakryje nedostatky v hygieně Ale ruku na srdce-kolik z nás má koupelnu tak velkou aby si mohl dovolit bidet?

19.8.2017 v 16:28 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 540 | Diskuse

Karel Ábelovský

Lidé bez tváře III.

... rozespale nahmatal telefon na nočním stolku a vypnul vyzvánění; spal nebo bděl, nevěděl jistě. Žádné sny se mu už hodně dlouho nezdály, nebo si je nepamatoval; zato nyní si nebyl jist, zda to co mu nedalo spát, nebyl jen sen

19.8.2017 v 13:48 | Karma článku: 5.91 | Přečteno: 120 | Diskuse

Marek Valiček

... a tys měl snad někdy v hubě mokrej hajzlpapír?

Často se stává, že chceme ohromit druhé nějakým ne zrovna standardním výkonem. Počítat ale s tím, že budeme považováni za hrdiny, nebo dokonce opěvováni....

19.8.2017 v 10:14 | Karma článku: 19.08 | Přečteno: 443 | Diskuse

Libuse Palkova

Italové v Praze

Co se líbí a nelíbí návštěvníkům naší Stověžaté matičky? Zde je několik postřehů ze života průvodkyně zahraničních turistů.

19.8.2017 v 8:31 | Karma článku: 20.03 | Přečteno: 802 | Diskuse

Helena Vlachová

Muži a ženy

Některé ženy si myslí, že musí svého partnera vlastnit, nemají žádný jiný program v životě. Jestliže jim vztah nevychází, bortí se jim život

19.8.2017 v 7:29 | Karma článku: 14.04 | Přečteno: 367 | Diskuse
Počet článků 97 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1375

Ministr vnitra České republiky, poslanec, před zvolením do Poslanecké sněmovny ČR hejtman Plzeňského kraje. Než se stal hejtmanem, pracoval jako první a ekonomický náměstek hejtmanky. Od roku 2002 do roku 2010 působil jako člen Rady města Plzně, kde byl od roku 2006 také předsedou kontrolního výboru. Je členem ČSSD od roku 1997, od ledna 2011 je jejím předsedou v Plzeňském kraji. Milan Chovanec je také na Twitteru.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.